K pobřeží Ománského zálivu je to už jenom několik kilometrů, nás ale ještě čeká jedna zastávka v horách. Odbočujeme z dálnice a míříme do malé oázy. Po prašné cestě se dostáváme k pevnosti Bithnah. Je to trochu omšelá stavba z nepálených cihel, ve které dnes přebývá pouze nějaký starý poustevník, který tam zřejmě dělá jakéhosi správce. Řidič dává starci nějaké spropitné a my můžeme vstoupit asi metr vysokým otvorem dovnitř. Vypadá to tu jako zrovna odkrývaná archeologická památka. Po žebříku stoupáme do strážní věže, abychom se alespoň porozhlédli po okolí. Jedině tato věž a částečně i obvodové zdivo jsou zachovalé, jinak je z Bithnah spíš ruina. Ještě v 19.století ji obývali Portugalci, náš řidič nám dokonce tvrdil, že to byly právě oni, kdo pevnost postavil, ale dnes už je to jenom památka na dobu dávno minulou. A tak není divu, že v celé pevnosti mě osobně zaujal pouze tkaný koberec, které měl stařík v jedné z částečně zachovalých místností, kterou obýval. Byl na něm jeruzalémský Skalní dóm...